Můj manžel každé ráno odchází do práce. V mém srdci je vždy tak prázdno, když tu není se mnou. Odpočítávám hodiny, minuty i sekundy, kdy vkročí do dveří a já ho opět uvidím s úsměvem na tváři, až ucítím jeho objetí. Těším se na každou chvilku s ním, kdy si s ním budu povídat,smát se, kdy s ním půjdu na procházku, kdy budeme společně pracovat. Každá chvilka s ním je mi vzácná.
Svého manžela miluji z celého srdce. Jednoho dne mne však zamrazilo při pomyšlení na vztah mezi mnou a Bohem. Bůh je stále se mnou! Nikam neodchází, mohu s ním mluvit, mohu studovat jeho písmo, které zanechal, mohu s ním chodit i na procházky a také se s ním smát! Nemusím čekat! Tak proč ten čas nemám já. Stále jen opakuji, Bože, ted ne, nemám čas, musím udělat spoustu povinností a pak si s tebou budu povídat, pak ti budu naslouchat. O, Bože! Jsem dnes tak unavená, že zvládnu jen krátkou modlitbu. Odpust prosím a buď stále se mnou.
Buď stále se mnou? ALe já jsem! To ty stále odcházíš a nemáš na mne čas. Stojím u dveří a tluču...
Pŕátelé, od té doby buduji vztah mezi mnou a BOhem. Zapojuji ho u nákupu, u uklízení , když jdu na procházku se svým mužem, Bůh jde s námi. Toužím po jeho přítomnosti a toužím ho milovat z celého srdce! Toužím po jeho přítomnosti v každé chvilce! A víte čeho jsem si všimla? Více se usmívám, jsem k lidem milejší, více pracuji a cítím se šťastná. Cítím, že Buh je vedle mne. Nenechte Pána jen ťukat, nenechte ho čekat na vaší pohovce, ale travte s ním každou chvilku, protože on o vás stojí.
