Nadšení z nové práce netrvalo dlouho. V prosinci mi majitel oznámil, že si nemohu v lednu vzít dovolenou, jelikož bude hotel zavřený a nikdo nebude pracovat. Musím se přihlásit na úřad práce, jako většina ze zaměstnanců. Tato informace mne zaskočila, jelikož ve smlouvě mám jasně stanovenou celoroční práci. Nevěděl jsem, jak mám reagovat. Zklamání vystřídal strach.
Přihlášení na úřad práce, vyřizování nespočet papírů, dlouhé fronty mne přiváděli k šílenství. Neměl jsem tyto úřední věci rád. K mému dalšímu překvapení mne úřad práce obeznámil, že nemám nárok na žádné finance. To bylo druhé nemilé překvapení, které nepřekvapilo jen mne, ale všechny vč. Majitelů firmy.
Se svou ženou jsem jako každý den poklekl k modlitbě. Bůh nám vždy pomohl a já věděl, že tomu tak bude i nyní. Na druhou stranu byl strach silnější a já občas padal do paniky a hledal řešení. Žádné řešení nebylo! Nemohl jsem udělat nic, abych tuto situaci změnil. Nedostatečná znalost jazyka v cizí zemi mi svazovala ruce. Majitelé firmy nedodrželi slib, na ÚP mne dle všeho oklamali a já se nemohl ani bránit.
„Bože, mám svázaný jazyk. Ty vidíš nepravost a já vím, že vždy konáš spravedlivě. Dej mi prosím naprostou víru, dej mi klid do srdce. Pokud se mám tímto něco naučit, dej mi moudrost, ať vím co. Přijímám tvou vůli ať je jakákoliv.“
Finance nám došli a my neměli na základní potřeby. Jediná možnost, která se nabízela, byl návrat do ČR. Nechápal jsem, proč nás tedy Buh zavedl tak daleko. Proč mi dal práci, o kterou bych tak snadno přišel. Po celou dobu jsme společně s manželkou byli přesvědčeni, že toto místo a tato práce je Boží vůle. Odpověď od Pána Boha nepřicházela. Bylo to pro mne znamení, abychom se vrátili zpět do ČR, i když s těžkým srdcem. Náš život měl ve svých rukách Pán Bůh a já mu plně důvěřoval.
Schůzka s majitelem byla domluvena na 14 hod, abych mu oznámil náš odjezd. „Bože, veď vše dle své vůle.“
„ Je mi líto, ale s tím, že nebudu pracovat, jsem nepočítal. Došli nám veškeré finance a v této situaci nám nezůstává nic jiného, než se vrátit zpět do ČR.“ Začal jsem. Majitel se na mne podíval a řekl: „ My to víme a velice nás to mrzí. Máme pro Tebe návrh!“ Vůbec by mne nenapadlo, že uslyším to, co jsem slyšel! „ Je zaplacený právník, který momentálně prověřuje jednání ÚP. V poště najdeš obálku a v ní je v přepočtu 7500,- Kč. Je to dárek od firmy. Nájemné za bydlení 2 měsíce nebudete platit a od pondělka budeš pracovat jako pomocná síla se dřevem. Nedáme ti sice plat, jaký jsi měl doposud, ale myslím, že nebudeš proti.“ Byl to šok! „ Bože díky! Bože díky!!!“
Opět mne Buh naučil, že má naše životy pevně v rukou. Chtěl mne naučit, abych na něj 100% spoléhal a 100% mu důvěřoval, věřil! Jsem vděčný za tuto školu a za zkušenosti, které s milujícím Bohem mám. Toto jsou mé živé zkušenosti s ním samotným.
