Kamion

S manželem jsme si jeli pro 2 křesílka do menší vesničky. Jak to už bývá, auta stála i na silnicích. Jedno stálo žel tak neštastně, že měla osobní auta problém jezdit. Stálo totiž téměř v zatáčce a auta neviděla, jestli nejde nějaké auto z protější strany.
Auto z protější strany nám mělo dát přednost. Vyjeli jsme ze zatáčky v menší rychlosti. Před námi se ale nevyřítilo žádné malé osobní auto, ale přímo veliký kamion, který v žádném případě nepřizpůsobil rychlost nebezpečnému místu. Upřímně řečeno, já jako spolujezdec se nestihla ani nadechnout. Byla to malá chvilička, která rozhodovala o našem životě.
Jsou chvíle, kdy jednoduše nemůžete ani na zlomek zapochybovat, že se stal zázrak. Stejně tomu tak bylo i v tomto případě. Kamion profrčel kolem nás a téměř nevybral ani zatáčku. Očividně moc pospíchal do hrobu!
My stáli naprosto šokováni na chodníku. Otočila jsem se na manžela: " Jak si za tu sekundu stihl hodit zpátečku a zajet na ten chodník????" Manžel na to: " Já vůbec nevím! Tohle muselo být nadpřirozené."