Naší dcerku do školy vozila kolegy žena, protože i oni měli dceru v té samé třídě. Jenže oni se měli stěhovat do nového domu a my neměli žádné jiné řešení, než chodit s dcerkou pěšky. Přesto jsme věřili, že než se odstěhují, Pán Bůh najde řešení. Byli jsme o tom přesvědčeni! Vždyť už máme tolik zkušeností s Pánem, a pokud mu 100% důvěřujeme, on se vždy postará a většinou je to vždy na poslední chvíli, kdy to my sami z vlastní síly už nezvládáme J
Nemluvě o tom, že pokaždé, když jsme si chtěli auto z firmy pujčit, tak bylo obsazené. Díky tomu jsme jezdili nakupovat jednou za 10 dní, což znamenalo nedostatek zeleniny a ovoce. Také k lékaři jsme se jen tak lehce nedostali. Přeci jen život v lese má dost výhod, ale také nevýhody a jednou z nich je právě potřebné auto.
Ale jak říkám, Pán Bůh slyší a stará se.. Marek 11, 22- 24
V kaslíku na poštu nás čekala obálka, která byla nadepsána jménem mého muže. PO otevření jsme zjistili, že nám firma, kde manžel pracuje, odevzdala podíl z kasičky, která ležela na recepci, a spokojení hosté do ní vkládali po dobu jednoho roku peníze.
Po dalších 3 dnech ležela v kaslíku další obálka. Zprvu jsme si mysleli, že je to nějaká chyba, protože jednu obálku jsme již dostali. Ale v přiloženém dopise stálo, že nám šéf děkuje za pracovitost v jeho hotelu a jelikož předává hotel svým synům a on jde do důchodu, chce nám poděkovat finančním bonusem.
Zůstali jsme na sebe s manželem úžasle hledět. Opět vyslyšené modlitby? V obálkách bylo totiž dostatek peněz na nákup staršího auta!
Přišel leden a my se rozhodli zajet si za ony darované peníze koupit auto do ČR. Samozřejmě, že jsme chtěli, aby nám vybral auto Pán Bůh, ale na druhou stranu jsme nebyli dost trpělivý a měli potřebu mít auto hned. Našli jsme renaulta scénika za 50 000,- Kč, maminka se na něj jela podívat a my se rozhodli, že tedy auto koupíme. Majitel byl ke všemu otevřený pro Boha a maminka měla možnost evangelizovat. Vnímala jsem to jako vedení. J Musím říct, že i majitel byl velmi vstřícný a milý. Bylo vidět, že nemá v úmyslu prodávat auto, které by bylo ve špatném stavu. Ve skutečnosti auto ani nechtěl prodat, ale čekali přírůstek do rodinky a potřebovali 7místní auto. Ani nás nenapadlo zkontrolovat auto, ani se zamyslet nad tím v jakém stavu jsou silnice a už vůbec jsme se nepozastavili nad tím, že nám majitel říkal, že autem jezdí jen pár km do práce, startuje na studeno, to znamená, že nenechá auto dostatečně prohřát. Což je pro nafťáka ne velmi vhodné. Cesta do jeho práce, jak jsme zjistili byla po velmi špatné silnici. Ke všemu nám majitel řekl, že do auta nemusel investovat 2 roky. Takže … Bůh nám v podstatě chtěl říci, že auto není zrovna v ideálním stavu, ale my to vůbec nevnímali. Jednoduše nám stačilo těch pár „důkazů“ o kterých jsme si mysleli, že je to vedení Pánem.
Během těch pár měsíců, co jsme auto měli jsme do něj investovali opravdu hodně, ale mohu s čistým svědomím říci, že člověk, který auto od nás ve finále dostal jako dárek (dočtete se o této zkušenosti v dalších zkušenostech), dostal auto ve velmi dobrém stavu J
To nemění nic na tom, že jsme měli konečně auto a byli opravdu moc, moc šťastni!
Protože už jsme byli v ČR, rozhodli jsme se vypravit se na dovolenou na Slovensko za rodinou. Cesta ubíhala rychle a my si užívali jízdu. Děti koukali pohádky přes autor, my poslouchali rádio a vesele si povídali.
Venku se pomalu stmívalo, když si manžel všiml, že nám svítí světla podivuhodně málo, že nejdou spustit stěrače, aby si umyl špinavá okna a také topení. Došlo mu, že bude někde problém s dobíjením elektriky, nebo něčeho takového. Vypnul rádio i TV a když se pokusil rádio znovu zapnout, už to nešlo. Vypnul tedy vše co se dalo, aby tím ušetřil baterii. Byl únor, takže si umíte představit venkovní teploty. Zůstat viset někde na dálnici, v noci, s dětmi, v zimě. Průšvih byl, že nejbližší možné městečko bylo vzdálené asi 55 km. Obrátili jsme se k Pánu s prosbou o záchranu.
Auto opravdu udělalo neuvěřitelných cca 55 km. Poprad je veliké město a my vůbec nevěděli jakým směrem jet. Utišovala nás jen víra ve vedení Bohem.
Na poslední chvíli jsem zaregistrovala světla zastrčeného hotelu. Robi prudce zabrzdil a odbočil k němu. Vyskočil, aby se podíval, jestli je otevřený a poptat, zda nemají volné místo.
Jen co se vzdálil, baterie došla úplně….
V hotelu byla možná registrace do 19 hod. My přijeli přesně v 19 hod. J Ubytovali nás v pěkném rodinném apartmá za bezkonkurenční cenu! Pokoj byl úplně poslední volný! Podle slov pána z recepce byli v té době hotely plné kvůli nějaké akci a dokonce i oni nemívají volné pokoje. Lidé si je dokonce musí rezervovat i měsíc dopředuJ
Může to být náhoda? Nevěřím!
Ráno pro nás přijel kamarád, auto se nechalo opravit a my si užívali zbytek dovolené. Proč bychom měli někdy prožít nudnou dovolenou, že? J Vždy máme o zábavu postaráno!
